Jak by měl vypadat jídelníček kojících maminek a co je možné udělat pro zvýšení tvorby mateřského mléka

MUDr. Judita Hofhanzlová

 

Jak by měl vypadat jídelníček kojících maminek

a co je možné udělat pro zvýšení tvorby mateřského mléka

 

            Stále více maminek se „pídí“ po informacích, jak by se měly živit během kojení. Zajímá je to jak kvůli sobě, tak kvůli děťátku.

            Na první pohled se zdá, že o miminko nejde, to si z maminky vezme vše potřebné, ale málo se ví o tom, že nesprávná výživa mámy může dítěti přinést řadu zdravotních potíží.

            A problémy kojících maminek jsou všeobecně známé – padání vlasů, zvýšená kazivost zubů, únava …

            Podělím se s vámi o mé zkušenosti a rady, které dávám ženám, které za mnou přicházejí samy se sebou nebo se svými potomky.

 

 

Čeho by se měly kojící maminky ve výživě vyvarovat

 

1.      Cizokrajné plodiny, které maminka zařazuje do jídelníčku, mohou vyvolat alergii i u dítěte,     které je pouze kojeno. Nejezte proto citrusové plody, kiwi, ananas, cizokrajné ořechy.

 

2.      Nejezte plodiny, které nezrají u nás nebo nemají právě svou přirozenou dobu zralosti. Mimo jiné jsou sklízeny nezralé nebo jsou vypěstované v nadměrně uměle hnojené půdě.

 

3.      Nepijte velká množství mléka tak, jak se to běžně doporučuje. Také na ostatní mléčné výrobky, jako např. jogurty a sýry, by měly být maminky opatrné.

            - Bílkovina beta-lactoglobulin, která je obsažena v průmyslově zpracovaném kravském mléce, může přecházet do mateřského mléka a dítě alergizovat. Projeví se to výrazným nadýmáním – kojeneckými kolikami nebo až přítomností krve ve stolici. Pokud se toto přihodí, jako první doporučuji vyřadit mléko a mléčné výrobky z jídelníčku maminky.

             -  Mléko obsahuje velké množství bílkovin, při jejichž zpracování v těle se spotřebovává vápník, hořčík a další důležité prvky. Pokud se mléko a mléčné výrobky konzumují ve velkém  množství, dochází ke ztrátě vápníku ze zubů a kostí.

 

4.       Nepijte 100% ovocné šťávy, zejména ne citrusové, mohou být příčinou opruzenin nebo nadýmání u dítěte.

 

5.      Alespoň 2 – 3 měsíce buďte opatrné na zařazování luštěnin a nadýmavé zeleniny do jídelníčku. Mohou způsobovat bolestivé nadýmání u dítěte.

 

6.      Pokud je to jen trochu možné, vzdejte se bílého cukru a všech pochoutek z něj připravených. Při zpracování cukru v těle se stejně jako je tomu u bílkovin,   se spotřebovává vápník. Tento maminka při kojení ve zvýšené míře spotřebovává. Projevuje se to zvýšenou kazivostí zubů, padáním vlasů i celkovou únavou.

 

7.  Nejezte jídla konzervovaná, instantní a s přídatnými látkami. Vaše dítě může po takovéto stravě    matky začít trpět alergiemi, ekzémem.

 

8.  Vyhýbejte se všem vitamínovým a multivitamínovým preparátům, mohou poškodit vás i vaše dítě.    Dobrá, čerstvá, pestrá strava o jaké se dále zmiňuji plně postačí potřebám vašeho těla i vašeho miminka.

 

9.  Maso a vejce v žádném případě nejezte denně. Naši předkové ze středních vrstev mívali maso 1x týdně, ti chudší jej neměli vůbec. Pokud máme potřebu jíst maso, opravdu jej jezme tak, jak to bylo dříve zvykem. Maso a vejce častěji konzumované představují velkou nálož živočišných bílkovin, které jsou těžce stravitelné. Při jejich zpracování v těle dochází  k odčerpávání vápníku a hořčíku. Tyto kojící mamince chybí. Mysleme také na to, že existuje nejen poškození z nedostatku živočišných bílkovin, ale též z jejich nadbytku. Nadbytek živočišných bílkovin ve stravě se mimo jiné též podílí na současném masovém výskytu tzv. civilizačních chorob (aterosklerosa, infarkt myokardu, nádory, cukrovka).

      Pokud je to možné jíme maso domácí a ne z velkochovů.

      Když maminka maso nejí a dodržuje uvedené zásady zdravého stravování, maso nepotřebuje.

 

10. Nedávejte svým částečně kojeným dětem pít „na žízeň“ čaj označený jako dětský. Tento čaj obsahuje heřmánek, kterým snadno své dítě předávkujete. Miminko se stává velmi nervózním až vzteklým, trpí výrazným nadýmáním a často mívá zelenou stolici nebo rudou jednu tvář. Tento stav je způsoben nadměrným množstvím heřmánku, ale dle mé zkušenosti často přicházejí maminky s obavami, že mají málo mléka (zelená stolice není hladová stolice!!). Tento čaj je určen jen pro nemocné děti. Můžete jej podávat při bolestech bříška nebo u průjmů. Žádná bylinka by se neměla pít déle než 14 dní. Kojené děti žádný čaj nepotřebují.

 

Jak by měla kojící maminka jíst aby měla dostatek mléka a dařilo se dobře jí i jejímu děťátku

 

  1. Jídlo by mělo být jednoduché s rychlou a snadnou přípravou. Každá máma se má co 24 hodin denně otáčet a tak je potřeba, aby vše bez velkého vypětí zvládla.  Úplně postačí, když si k obědu připravíte jen jedno jídlo. Není potřeba jíst dva chody, jak je zvykem. Nejlépe je uvařit si zeleninovou polévku s některým druhem obilovin na její zahuštění nebo smetanovou bílou polévku. Podáváme ji se starším celozrnným chlebem nebo pečivem.

 

  1. Připravujeme jídla z plodin, které zrají u nás, které zrovna zrají nebo jsou přes zimu přirozeně uskladněné.

 

  1. Místo mléka si můžeme vařit:  

-          obilné kávy: z melty, špaldové kávy nebo obilné kávy Caro a vylepšíme je malým množstvím mléka. Připravujeme tedy kávy opačně než je zvykem. Lijeme malé množství mléka do hrnku se slabým odvarem obilné kávy. Tyto kávy se doporučují na zvýšení tvorby mléka.

-          obilné nápoje: Na 1l nápoje – 4 polévkové lžíce celozrnné mouky (špaldové nebo rýžové) a 1l vody. Mouku v malém množství vody rozmícháme, dolijeme zbytek vody a za občasného míchání přivedeme k varu. Necháme 4 minuty projít varem a odstavíme. Teplé nebo chladné rozmixujeme s čerstvým nebo kompotovaným ovocem. Podle chuti můžeme osladit medem. Získáme tak velmi výživný nápoj, něco jako ovocný koktejl, kterým zaženeme hlad i žízeň.

-          obilné čaje: 2 polévkové lžíce nasucho opraženého obilí (kroupy, bezpluchý oves, pšenice, špalda) vsypeme do 350 ml vroucí vody. Vaříme 10 minut a 10 minut necháme odstát.

-          bylinný čaj na podporu tvorby mléka: Pijte čaj z kopřivy, anýzu, fenyklu a kmínu. Tento čaj mohou pít i maminky jejichž děti trpí na nadýmání. Čaj však nepijte stále a už vůbec ne preventivně. Čaj je možné zakoupit u firmy Weleda.

-          ovocné čaje z čerstvého nebo sušeného ovoce: Vroucí vodou zalijte jakékoliv měkké ovoce a nechejte vyluhovat.Tvrdé ovoce krátce povařte.

-          pijte kvalitní, tím myslím pramenitou vodu, průmyslově neupravovanou, ze známého a ověřeného zdroje. Takové vodě říkám živá voda a považuji ji za nejdůležitější součást výživy nejen maminek.

 

  1. Z luštěnin začněte opatrně přidávat do polévek malé množství zeleného hrášku nebo červené čočky. Pokud na tyto polévky miminko nereaguje nadýmáním, můžete uvařit fazole a hrách. Uskladníte je v mrazničce (samozřejmě, že je zdravější mít luštěniny vždy čerstvě uvařené) a přidávejte pro lepší výživnou hodnotu několik fazolek nebo hrachu do zeleninových polévek, těstovin či obilných „rizot“ se zeleninou. Luštěniny vaříme s tymiánem, saturejkou, majoránkou, nenadýmají tolik.

 

  1. Nadýmavou zeleninu (zelí, kapusta, květák, brokolice) po porodu do jídelníčku nezařazujeme. Kolem 2 – 3 měsíce věku dítěte si začneme tuto zeleninu připravovat v normálním hrnci, ne tlakovém, aby se některé látky mohly volně odpařovat. Vaříme ji s bylinkovým kořením, které snižuje potíže s nadýmáním – majoránka, tymián, saturejka, kmín.

 

  1. Cukr nahrazujte medem, rýžovou nebo ječmennou sladěnkou. Pochoutky si připravujte ze sušeného ovoce  nebo z medu a celozrnné mouky.

 

  1. Jezte čerstvé plodiny. Jídlo připravujte ze surovin, které se brzy kazí, jsou živé a velmi hodnotné.

 

  1. Jídelníček by měl obsahovat: 

celá zrna – rýži natural nebo paraboiled, jáhly pohanku, kukuřici, oves, ječmen (kroupy), pšenici, žito, amaranth a to v jakékoliv formě:

-          celozrnná mouka – pro přípravu koláčů, pečiva, placek, chleba, kaší, k zahuštění a k zásmažkám…

-          vločky – pro přípravu musli, kaší, do polévek…

-          těstoviny z celozrnné mouky či jejích směsí

-          celá zrna – ryže, jáhly, pohanka,cous cous, bulgur, kernoto, krupice, kroupy, pro přípravu polévek, kaší, příloh, hlavních jídel

 

 

Proč celá zrna? Ve své vrchní vrstvě (tato vrstva se obrušuje při výrobě bílé mouky) obsahují vápník, hořčík, železo a celou řadu dalších prvku, minerálů, enzymů a vitamínů a navíc velmi hodnotný klíček. Pokud budete denně zařazovat celozrnné obiloviny do jídelníčku, nemusíte mít starost o nedostatek vápníku, hořčíku a železa.Také bílkovina celých zrn je spolu se zeleninou a luštěninami plnohodnotná.

 

zeleninu – a to velmi pestře, kořen, nať, plod. Zejména zelené natě jsou velmi důležité jako zdroj vápníku, a železa. Celou zimu můžete pěstovat za oknem na tácku vojtěšku alfalfa nebo občas řeřichu. Důležitá je petrželová nať, pažitka, v polévkách vyvařujte  nať jarní mrkve, mladé listy květáku, kedlubny, brokolice… (ovšem jen ze zeleniny z vlastní zahrádky). Naučte se používat při vaření plané byliny. Na trhu je řada knih, které učí vařit s planými bylinami. Větší poměr zeleniny alespoň krátce tepelně upravujte, je lépe stavitelná a nenadýmá ( dusíme, krátce na oleji orestujeme do polosyrova, připravujeme nad párou).

 

luštěniny začneme přidávat do jídel po 2 – 3 měsíci věku dítěte

 

panenské oleje a semínka jsou důležitou a nepostradatelnou součástí jídelníčku kojící maminky zejména pro vysoký obsah vápníku a nenasycených mastných kyselin (dýňové, slunečnicové, sezamové semínko, zlatý len, mák)

 

ovoce není v jídelníčku zas tolik důležité, rozhodně jej nejezte ve velkém množství, nemělo by tvořit větší část denní stravy                                          

 

  1. Jak by měl vypadat denní jídelníček

 

snídaně:   

-          obilný nápoj s ovocem

 

-          celozrnná kaše nemléčná nebo ½ vody a ½ mléka (z jemných ovesných vloček, z hladké nebo hrubé špaldové mouky „krupicová kaše“, kukuřičná kaše, s ovocem, perníkem nebo skořicí, polité máslem a pokapané medem

-          musli s nastrouhaným nebo podušeným jablkem či jiným čerstvým nebo kompotovaným ovocem

-          obilný čaj se starším chlebem s máslem, zeleninou nebo s opraženými a podrcenými semínky

-          obilná káva s mlékem a celozrnný koláč nebo litý celozrnný perník, slazené medem

svačina:   

-          obilný nápoj s ovocem

-          obilné krémy s ovocem

-          celozrnné pečivo

 

oběd:

-         zeleninové polévky s obilovinami (celozrnný cous cous,obilné vločky, jáhly, pohanka lámanka nebo krupice, kroupy, jíšky z celozrnné špaldové nebo pšeničné mouky, s celozrnnými nudlemi)

-          smetanové polévky zahuštěné celozrnnou pšeničnou moukou

-          zeleninové omáčky se smetanou nebo jogurtem (polévkovou lžíci dáme rovnou do talíře)

-          celozrnné těstoviny s podušenou nebo do polosyrova orestovanou zeleninou, s opraženými semínky nebo několika fazolkami nebo hráškem, na sladko s mákem, pokapané medem

-          obilná „rizota“ se zeleninou, připravujeme nejen z rýže, ale také z jáhel, cous cousu, pšeničného kernota, bulguru, krup

 

večeře:

-          celozrnné placky s máslem

-          chléb se zeleninou

-          celozrnné palačinky na slano i na sladko

-          celozrnné kaše

-          polévka od oběda

 

Podrobné recepty můžete najít v mé knize „Zdraví pro ženu a dítě přírodními prostředky“, připravuji kuchařku pro těhotné a kojící. Výborné recepty jsou v „České kuchařce bezmasé“ aneb vaříme z našich luhů a hájů od Brehmena.

 

Co ještě můžeme udělat pro zvýšení tvorby mléka:

Pokud máme pocit, že má miminko málo mléka, podání umělé výživy  v této situaci není řešením. Vznikl by tak skutečný problém s množstvím mléka, protože dokrmování umělou výživou vede k omezení sání dítěte a tím k nižší tvorbě mléka.

 

§         Snížené množství mléka může být způsobeno nesprávnou technikou kojení, která musí být opravena

§         Přikládejme dítě k prsu tak často, jak je to jen možné.

§         Při jednom krmení nabízejme dítěti oba prsy několikrát za sebou. Nechejme dítě sát z jednoho prsu, jak dlouho chce, než mu nabídneme druhý.

§         Děťátko krmíme, když je klidné, nejlépe v noci, děti ale kvůli kojení nebudíme.

§         Často si nahé dítě přivineme na své nahé tělo a dopřejeme mu tak bezprostřední kožní kontakt s maminkou. To vše má blahodárný účinek jak na dítě, tak na tvorbu mléka.

§         Na podporu tvorby mléka se podává homeopatický lék Urtica urens CH5 nebo CH9, D6 nebo D12, 2 – 3x denně 1 globuli, po dobu trvání potíží, avšak ne déle než týden. V žádném případě lék nepodáváme preventivně. Doručuji obrátit se na homeopatického lékaře, homeopatických léků na nedostatek mléka je celá řada a nejlépe je podat je individuálně.

§         Prsy jemně masírujeme a vyvoláváme tak uvolnění mléka -  uvolňovací reflex.

§         Před kojením přiložíme na prsa teplý obklad.

§         Je-li to mamince příjemné, může si připravit teplou koupel, do které po napuštění vody nakape 2-3 kapky levandulového esenciálního oleje. Je možné též použít levandulová koupelová mléka.. Tato lázeň je vhodná pro psychické uklidnění. Vyrovnanost matky  příznivě ovlivňuje tvorbu mléka.

§         Často si s děťátkem povídáme a díváme se na něj.

§         Poprosíme členy rodiny, aby nám v domácnosti pomohli a dopřejeme si klidu

§         Nevážíme děti, maminky to zbytečně znervózňuje a často je tato nejistota příčinou nedostatku mléka. Řiďte se tím, jestli je dítě čiperné, čilé, spokojené, jestli prospívá  a jestli roste.